To, že se stala ORL lékařkou, nebyla náhoda. Štěpánka Havlová šla ve šlépějích své maminky, plzeňské lékařky MUDr. Heleny Koželuhové.

Katku Stibor znám asi rok. Když jsme si nedávno povídaly, řekla jen tak mimoděk: "Víš, jak máš ten spolek Jsem jedno ucho… Tak si představ, že můj muž také špatně slyší."

Psal se rok 2016, když si tehdy 36letá Martina Šupková začala všímat toho, že je hodně nervózní. A to v situacích, kdy mluvila s ostatními lidmi. Nebyla si jistá, jestli všemu správně rozumí. Řešit problém se sluchem ale začala až na popud kolegyň z bývalé práce.

Poprvé jsem její příjmení zaznamenala, když se její neslyšící maminka omylem přihlásila na program Žít normálně II, který náš spolek Jsem jedno ucho dělal pro Moravskoslezský kraj ve Velkém světě techniky v Ostravě.

"Tak jak to dopadlo v Motole?" ptám se Moniky Vackové, maminky devatenáctiletého Kuby, který má kochleární implantát

"Terez, tak jak se cítíš?" ptám se. Ale hned si odpovídám, když vidím její rozzářený obličej. "Záříš jako sluníčko!"

Když se ho zeptám na nejoblíbenější hudbu, kterou poslouchá, okamžitě jako první odpoví Beethovena. A po chvilce doplní ještě popové idoly z 80. a 90. let. Tohle byste možná nečekali od mladého člověka z Generace Z.

"Paní Veroniko, setkala jste se někdy s takovým příběhem?"

Vzpomínky dcery Evy Brožové na tatínka Zdeňka Kašpara

Žena s velkým srdcem, které celý život patřilo neslyšícím. Taková byla Milada Smutná. Neslyšící funkcionářka ve spolcích pro neslyšící, která to dotáhla až do Světové federace neslyšících. O to zajímavější je fakt, že až do svých 13 let byla slyšící…